Regenerace ve sportu-důsledky když ji podceňujeme nebo dokonce zanedbáváme

Ještě jednou odbočím od konkrétních forem regenerace, regeneračních nápojů a regeneračních procedur. Pokládám za důležité, ještě než se vrhnu na téma samotné regenerace, zmínit se o tom, co se stane, když budeme tuto oblast podceňovat nebo zcela přehlížet. Jistě už všichni tušíte, kam mířím. Pokud totiž zvolíme nevhodnou skladbu tréninku, ve kterém nebude poskytnut organismu dostatečný čas na zotavení, ať už ve formě odpočinku nebo lehkých, kompenzačních tréninků, nebudou dostatečně doplňovány energetické zásoby a další trénink bude probíhat ještě ve fázi značné únavy, bude postupně docházet k její kumulaci. Pokud bude tento stav dlouhodobějšího charakteru, vystavujeme se až riziku přetrénování, což je dlouhodobý stav organismu spojený s trvalým poklesem výkonnosti, zvýšené únavy, poruchami koordinace, nechuti do tréninku, často poruchami spánku a psychiky a často i značně sníženou imunitou. Diagnostikovat se dá tento stav mimo samotný pokles výkonnosti i vyšší klidovou srdeční frekvencí, jejím pomalejším poklesem po skončení zatížení, vyšší tvorbou laktátu (v důsledku většího zapojení anaerobního metabolismu), výrazným nárůstem močoviny po tréninku, a často i poklesem hmotnosti. Vlivem snížené imunity klesá odolnost proti infekcím a různá, především virová onemocnění jsou u přetrénovaného sportovce mnohem více častá.

Nejde tedy o krátkodobé snížení výkonnosti vlivem únavy a nedoplnění energetických rezerv organismu, na jejichž odstranění stačí několikadenní odpočinek s dostatečným přísunem kalorií, ale o stav, kdy došlo dlouhodobým přetěžováním k narušení tvorby hormonů, enzymů, proteosyntézy a ke stavu obrany organismu před dalším přetížením tím, že celkově utlumí některé důležité funkce. Čím déle organismus ve fázi celkového útlumu v důsledku přetrénování dále zatěžujeme, tím dlouhodobější a hlubší tento útlum bude. A tak zatímco v „rané“ fázi přetrénování by stačilo k odstranění problému pár dní odpočinku nebo kompenzačního tréninku s kvalitním doplňováním energie a zvýšeným zapojením regeneračních procedur, může řešení problému v pokročilém stádiu přetrénování trvat i několik týdnů nebo měsíců.

Celý tento mechanismus tréninku a zotavení je vlastně velice jednoduchý. Tělo se ve fázi neúplného zotavení brání dalšímu tréninku, aby nedošlo k jeho poškození.  Ten, kdo systém pochopí a umí alespoň trošku naslouchat svému tělu, nepotřebuje žádnou laboratoř s přístroji na rozbor krve a moči. K tomu, aby věděl, zda u něj dochází vlivem nedostatečného zotavení ke kumulaci únavy a tělo na další trénink nejen pozitivně nereaguje, ale ten jej naopak více poškozuje, mu stačí vlastní pocity a některé tréninkové ukazatele.  Kdo si chce být téměř jistý, přidá k pravidelnému měření ranní tepové frekvence ještě některý z ortostatických testů a má téměř vyhráno.

Tímto bych zakončil tuto méně „záživnou“ odbornější část, která měla být jakýmsi úvodem do problematiky regenerace a v následném pokračování přejdu k té praktičtější části, věnované regeneračním suplementům (regenerační nápoje, BCAA, omega3 mastné kyseliny, vitamíny a minerály,  Q10 apod.), masážím a lymfatickým masážím pomocí nafukovacích návleků,, vodním procedurám, kryo komorám, saunám, elektro procedurám, akupresurám, aromaterapii a dalším postupům a praktikám, jež mají pozitivní vliv na urychlení procesu regenerace a zotavení organismu po sportovním výkonu.  Ta zajímavější témata se pokusím probrat detailněji, ta méně zajímavá potom jen okrajově.  Navíc záleží na každém z nás, jak na něj která „procedura“ působí a jak mu vyhovuje, nebo nevyhovuje, a také jak je pro něj která dostupná a realizovatelná. Důležité ale je se regeneraci jako takové věnovat, protože je minimálně stejně důležitá, jako trénink samotný! A když už ji provádíme, tak to dělat správně, abychom naši únavu namísto jejího rychlejšího odstranění ještě více neprohloubili.